12.2.2018

Hlavní i poloviční trať si letos vyzkouší také Liberecká Drbna

Kdo stojí za zpravodajským portálem Liberecká Drbna? To zjistíte o víkendu 17. a 18. února. Běží se Jizerská 50, my budeme přímo ve stopě. Na 25 kilometrů dlouhé trati budou reprezentovat redaktoři a na hlavní trati můžete zahlédnout už ostřílenou externistku. Ale opravdu jen zahlédnout, protože poletí jak vítr. Jelikož se redakce skládá ze samých amatérů, určitě bude tým Drbny rád za každou podporu. Poznáte nás podle speciálních červenobílých čepiček.

Padesátka je bezpochyby jednou z největších sportovních událostí v Libereckém kraji.  Ať už se zeptáte jakéhokoliv Liberečáka, ví, co JIZ50 je. Každý třetí vám řekne, že tento závod absolvoval. A tak jsme se rozhodli ho absolvovat i my v redakci Drbny.

„V Liberci jsem se narodila, autobusovou zastávku, kterou se jezdí do Bedřichova, mám hned za domem. Navíc od mala sportuju, takže pro mě byla Jizerská 50 jasnou metou, které jsem chtěla dosáhnout,“ říká Anna Urbanová, která letos poběží podruhé.

„Nikdy jsem nepřemýšlela nad kratší variantou, pokaždé jsem mluvila jen o hlavním závodě. Když jsem se rozhoupala k přihlášení se, rodina se mi to snažila vymluvit. Přeci jenom, nikdy jsem na běžkách neexcelovala a takhle dlouhou trať jsem taky nejela,“ dodává.

Závod ji nadchnul svou atmosférou. „Šňůra za sebou jdoucích startů se nedá přerušit, takže letos jedu znovu. Padesátka se do budoucna jistě stane mou tradicí. Je to srdeční záležitost.“

Na poloviční trať vyběhne mužské osazenstvo liberecké redakce zastoupené Filipem Matouškem, Michaelem Daňkem a Lubošem Vrabcem. Všichni tři potvrzují, že až tak nejde o výsledek, ale v první řadě o zúčastnění se a pobavení.

„Nápad vzešel, jak jinak, než v hospodě u piva. Dokonce vznikla i sázka na výsledný čas. Měli jsme dokonce smělý plán vtrhnout na JIZ50, naštěstí se nám to rozleželo v hlavě a jdeme do pětadváci. Po jednom z našich tréninků jsem přehodnotil rčení Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se na Není důležité vyhrát, ale nezabít se,“ říká zástupce vydavatelského domu Filip Matoušek.

Podobně jako on vyběhne do bílé stopy také šéfredaktor Michael Daněk. „Určil jsem si jasný cíl a to je doběhnout. Jelikož se počet tréninků před závodem dá spočítat na prstech jedné ruky, možná budu více soupeřit sám se sebou než s ostatními,“ shrnul.

Jak už to tak bývá, velmi důležitý je tým, proto pospolu velmi často probíráme teorii správné jízdy, obdivujeme soupaž profíků laufařů a poctivě se věnujeme rehabilitaci. „Když už dojde na lyže, většinou zjistíme, že máme špatné hůlky, uvolněné vázání nebo jsme zapomněli vosky. Odhodlání je v nás ale veliké,“ uzavírá redaktor Luboš Vrabec.